Internet věcí neboli IoT – Internet of Things označuje fyzická zařízení, která dokážou sbírat data, komunikovat s dalšími zařízeními nebo službami a podle potřeby také provádět určitou činnost. Do internetu věcí patří například chytré žárovky, termostaty, zásuvky, bezpečnostní kamery, senzory, hodinky nebo některé domácí spotřebiče.
IoT zařízení mohou být připojená přímo k internetu, do domácí sítě nebo prostřednictvím centrální brány či hubu. Díky tomu je lze sledovat a ovládat, automatizovat jejich činnost nebo využívat získaná data v dalších aplikacích.
Co znamená Internet věcí
Zkratka IoT pochází z anglického názvu Internet of Things, česky internet věcí. Základní myšlenkou je propojit s digitálním světem také zařízení, která dříve fungovala samostatně bez síťového připojení.
Typickým příkladem je termostat, který nejen měří teplotu, ale dokáže naměřené hodnoty odeslat do aplikace a podle nastavených pravidel ovládat vytápění. Uživatel potom může stav kontrolovat z telefonu nebo nechat celý proces probíhat automaticky.
Jak Internet věcí funguje
Základem IoT bývá zařízení vybavené elektronikou, softwarem a nějakým způsobem síťové komunikace. Často obsahuje také senzory, které sledují například teplotu, pohyb, světlo, vlhkost, polohu nebo další hodnoty z okolního prostředí.
Získaná data může zařízení zpracovat samo, poslat je do dalšího zařízení nebo například do cloudové služby. Na základě výsledku může systém následně provést určitou akci, například rozsvítit světlo, zapnout topení nebo odeslat upozornění do telefonu.
Senzory a akční členy v IoT
Senzor získává informace z okolního prostředí. Pohybové čidlo například zjistí pohyb, teplotní senzor změří teplotu a dveřní čidlo pozná, zda jsou dveře otevřené nebo zavřené.
Akční člen naopak umožňuje něco vykonat. Může například zapnout ventil, rozsvítit žárovku, odemknout zámek nebo změnit nastavení termostatu. Některá zařízení internetu věcí obsahují obě funkce současně.
Příklady IoT zařízení
Internet věcí najdete dnes v domácnosti, autě, zdravotnictví, průmyslu i veřejné infrastruktuře. Nemusí přitom jít o složité zařízení s obrazovkou – velmi často je to pouze malé čidlo nebo řídicí jednotka.
- chytré žárovky a zásuvky,
- termostaty a regulace vytápění,
- bezpečnostní kamery a videozvonky,
- senzory pohybu, kouře, teploty nebo vody,
- robotické vysavače,
- chytré hodinky a fitness náramky,
- domácí spotřebiče s připojením k síti,
- průmyslové senzory a řídicí systémy,
- zařízení pro sledování spotřeby energie.
Společným znakem IoT zařízení je možnost získávat nebo předávat data a využívat je k řízení, automatizaci nebo vzdálenému dohledu. Samotná přítomnost elektroniky proto ještě z běžného spotřebiče zařízení internetu věcí nedělá.
Jak se IoT zařízení připojují
Internet věcí využívá několik různých síťových technologií podle požadavků na dosah, rychlost a spotřebu energie. V domácnosti se často setkáte s Wi-Fi nebo Bluetooth, používají se ale také technologie jako Zigbee nebo Thread.
Některá IoT zařízení komunikují přímo s domácím routerem, jiná nejprve s centrální jednotkou neboli hubem. Ta potom zajišťuje další komunikaci v domácí síti nebo s internetovou službou.
Musí být IoT zařízení vždy připojené k internetu?
Ne vždy přímo. Chytré čidlo může například komunikovat pouze s domácím hubem a teprve ten je připojený k internetu. Některé systémy navíc zvládají určitou část funkcí pouze v místní síti bez přístupu ven.
Připojení k internetu je ale potřeba u funkcí závislých na vzdáleném serveru nebo cloudu. Může jít například o vzdálené ovládání mimo domov, ukládání dat na server výrobce nebo přístup k některým online službám.
Internet věcí a chytrá domácnost
Jednou z nejznámějších oblastí využití internetu věcí je chytrá domácnost. Jednotlivá zařízení lze propojit tak, aby spolupracovala podle předem nastavených pravidel a uživatel nemusel každý úkon provádět ručně.
Například pohybové čidlo může večer automaticky rozsvítit světlo a při odchodu z domu lze vypnout vybrané zásuvky nebo snížit teplotu. Výhodou IoT tedy není pouze vzdálené ovládání telefonem, ale hlavně možnost automatizace.
IoT a cloud
Řada zařízení internetu věcí používá servery výrobce nebo jinou cloudovou službu. Data mohou být z domácnosti odesílána na server, kde jsou ukládána nebo zpracována, a aplikace v telefonu potom komunikuje právě s touto službou.
Výhodou je snadný přístup odkudkoliv, nevýhodou může být závislost na provozovateli. Pokud výrobce službu ukončí nebo dojde k výpadku serverů, mohou některé vzdálené funkce přestat fungovat, přestože samotné zařízení máte stále doma.
Je Internet věcí bezpečný?
Velké množství zařízení připojených do sítě přináší také bezpečnostní rizika. Chytrá kamera, zásuvka nebo jiné IoT zařízení je ve skutečnosti malý počítač se softwarem, který může obsahovat chybu nebo zastaralou část systému.
Proto je důležité instalovat dostupné aktualizace, změnit výchozí heslo, pokud jej zařízení používá, a nakupovat výrobky od výrobců, kteří poskytují dlouhodobou podporu. Zabezpečení je u internetu věcí důležité i proto, že některá zařízení fungují v domácnosti mnoho let.
Proč nepoužívat výchozí heslo
Pokud IoT zařízení umožňuje přihlášení a používá přednastavené údaje, měli byste je po instalaci změnit. Výchozí kombinace mohou být stejné u velkého množství výrobků a jejich ponechání zbytečně usnadňuje případné napadení.
U účtu používaného k ovládání chytré domácnosti doporučuji unikátní heslo a pokud služba podporuje vícefaktorové ověření, je vhodné jej zapnout. Tím lépe ochráníte zařízení ovládaná prostřednictvím internetového účtu.
Internet věcí a ochrana soukromí
Některá IoT zařízení shromažďují velké množství informací o svém okolí a používání. Kamera může zaznamenávat obraz, chytré hodinky aktivitu uživatele a senzory v domácnosti například informace o pohybu nebo přítomnosti osob.
Před nákupem proto stojí za to zjistit, jaká data výrobek ukládá, zda je posílá do cloudu a jak dlouho výrobce poskytuje bezpečnostní aktualizace. U zařízení s kamerou nebo mikrofonem je ochrana účtu a soukromí ještě důležitější.
Co se stane při výpadku internetu
Záleží na konstrukci konkrétního IoT systému. Zařízení řízená přímo v domácí síti mohou pokračovat v základních automatizacích, zatímco funkce závislé na cloudových serverech přestanou do obnovení spojení fungovat.
Je proto výhodné před nákupem zjistit, zda důležité funkce vyžadují nepřetržité připojení k internetu. U světel nebo vytápění může být možnost místního ovládání důležitější než u zařízení, které používáte pouze příležitostně.
Je každé chytré zařízení IoT?
Ne nutně. Slovo „smart“ je marketingové označení a může se používat také pro výrobek, který má pouze pokročilejší elektronické funkce bez síťové komunikace. Pro internet věcí je důležité právě propojení fyzického zařízení s digitální komunikací, sběrem dat nebo vzdáleným řízením.
Typickým příkladem je obyčejný digitální termostat, který může automaticky regulovat teplotu, ale pracuje zcela samostatně. Teprve síťová komunikace s dalšími zařízeními nebo službami jej přibližuje tomu, co běžně označujeme jako IoT.